Chladný duben zvedl spotřebu elektřiny v ČR. Soláry potřetí v historii vyrobily přes 600 GWh
Soláry na jaře 2026 překonaly rekord. Ale duben vás možná nepotěší na účtu
Třetí v historii. Tak by se dalo shrnout letošní solární jaro — české fotovoltaické elektrárny vyrobily v dubnu přes 600 GWh elektřiny. Zní to skvěle. Jenže zároveň platí, že průměrná teplota dubna 2026 byla o 2,3 °C pod normálem a spotřeba elektřiny v ČR meziročně vzrostla o skoro 4 %. Dva protichůdné trendy, které se střetly přesně na vašem elektroměru.
Jak to tedy bylo?
600 GWh: Co to vlastně znamená
Šest set gigawatthodin zní abstraktně. Realita: zásobí to průměrnou českou domácnost na zhruba 200 let. Nebo napájí Praha-Dejvice po dobu celého měsíce. Česká fotovoltaika produkuje tohle číslo teprve potřetí — poprvé se přes hranici dostala v dubnu 2023, podruhé v dubnu 2024.
Letos k tomu přispělo hlavně jedno: masivní nárůst instalovaného výkonu. Podle dat OTE (Operátora trhu s elektřinou) přidaly české střechy a pole od začátku roku 2025 dalších 1,4 GWp. Celková instalovaná kapacita přesáhla 5 GWp — z toho zhruba třetina jsou malé střešní instalace do 10 kWp.
Slunce tedy svítilo zhruba stejně jako loni. Panelembraly to víc, protože jich prostě je víc.
Proč byl duben studený a co s tím
Meteorologové naměřili průměrnou teplotu dubna 2026 kolem 7,8 °C. Normál pro tento měsíc je přibližně 10,1 °C. Nejde o dramatický rozdíl, ale na spotřebu to vliv má — a to výrazný. Každý stupeň Celsia pod normálem zvedá spotřebu elektřiny v ČR přibližně o 0,3 TWh za měsíc, pokud je větší část topení elektrická nebo tepelná čerpadla.
A tepelná čerpadla jsou teď všude. Od roku 2022 se jich v ČR prodalo přes 120 000 kusů. V dubnu 2026 táhla každá z nich průměrně víc než v loňském dubnu — chladnější počasí neodpouští.
Paradox: soláry vyrobily rekord, ale současně spotřeba vzrostla tak, že grid byl v určitých hodinách přetížený. Ve špičkách kolem poledne přebývala výroba, brzy ráno a večer naopak chyběla. To není problém solárů samotných — je to problém flexibility.
Přebytky, které nikdo nechtěl (nebo neuměl využít)
Dubnové polední přebytky způsobily v několika dnech záporné spot ceny na burze PXE. Záporná cena elektřiny znamená, že výrobce platí za to, aby mohl elektřinu dodat do sítě. Absurdní situace, která je ale čím dál běžnější.
Největší hráči — velké solární farmy a přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně — reagují rychle. Malé střešní instalace bez baterie nebo bez chytré správy? Ty přebytky prostě „vyhodí" přes přetoky do sítě za minimální cenu, nebo je regulátor omezí.
Tady je ten klíčový problém: většina instalací v ČR stále nemá žádnou inteligentní správu výroby a spotřeby. Střídač funguje v základním režimu — vyrob, co jde, zbytek pošli do sítě. V době záporných cen to není jen neefektivní, je to ekonomicky bolestivé.
Co s tím může udělat normální majitel FVE
Řešení jsou tři, seřazená od nejjednodušší po nejefektivnější.
Baterie. Stále nejpřímočařejší cesta. Ceny LFP bateriových systémů klesly od roku 2023 o 35 %. Systém 10 kWh pořídíte kolem 120–150 tisíc korun včetně instalace. Návratnost při dnešních cenách elektřiny a využití přebytků? Někde mezi 8–12 lety, záleží na spotřebním profilu domácnosti.
Dynamický tarif + řízení spotřebičů. ČEZ, E.ON i PRE nabízí dynamické tarify vázané na hodinové ceny z burzy. Tepelné čerpadlo, bojler nebo nabíječka elektroauta spuštěné v době záporných nebo velmi nízkých cen — to je čistý zisk. Jenže to vyžaduje chytrý systém správy, ne jen manuální přepínání.
Komunitní sdílení energie. Legislativně umožněno od roku 2024, ale v praxi stále v plenkách. Pokud máte FVE na střeše bytového domu nebo v sousedství s dalšími odběrateli, lze přebytky sdílet a fakturovat interně. Systémy pro toto nabízí například platforma SmartEnergyShare, která propojuje výrobce a spotřebitele v rámci sdílení komunitní energie — bez nutnosti stavět nové vedení nebo žádat distribuci o speciální tarif.
ERÚ a budoucí regulace: na co se připravit
Energetický regulační úřad (eru.gov.cz) spustil v letošním roce konzultaci k novým pravidlům pro zprostředkovatele flexibility. Zjednodušeně: domácnosti s baterií nebo řízenou spotřebou by mohly prodávat svoji flexibilitu — tedy schopnost rychle zvýšit nebo snížit spotřebu — přímo do systémových služeb ČEPS.
Potenciální příjem: 2 000–8 000 Kč ročně za domácnost s 10 kWh baterií, podle předběžných modelů ERÚ. Není to revoluce, ale není to ani zanedbatelné.
Zároveň ERÚ připravuje zpřísnění pravidel pro přetoky malých FVE. Pokud váš systém pravidelně „tlačí" výkon do sítě v době přebytku a vy nemáte žádné řízení, může vás distributor požádat o omezení výkonu nebo instalaci řídícího prvku. Tohle přijde pravděpodobně v roce 2027–2028, ale kdo se připraví dřív, nebude překvapen.
AI v energetice: drony pro střechy, nikoliv pro válku
Když se řekne AI a energetika, většina lidí si představí složité algoritmické obchodování na burzách. Realita je prozaičtější a užitečnější. Nové drony s AI editací záběrů — jako aktuálně upgradovaný Antigravity A1 s hlasovým ovládáním — už teď umí autonomně projíždět fotovoltaické instalace, identifikovat poškozené panely nebo špinavé plochy a generovat automatický servisní report.
Termín „inspekce FVE" donedávna znamenal: najmout firmu, čekat tři týdny, zaplatit 15 000 Kč, dostat PDF s pěti fotkami. Dnes to zvládne jeden člověk s dronem za půl odpoledne a AI vyhodnotí snímky za pár minut. Pro větší instalace je to změna paradigmatu, pro střešní systémy jde cena za inspekci dolů tak rychle, že se brzy stane standardní součástí pojistných prohlídek.
Co přinese léto
Předpovědi jsou jednoznačné: červen a červenec budou rekordní. Výkon instalované fotovoltaiky v ČR se blíží bodu, kdy bude v čistě slunečných dnech krýt celou okamžitou spotřebu sítě — a přebývat. OTE odhaduje, že záporné ceny na burze se letos dotknou 80–100 hodin, oproti 45 hodinám v roce 2024.
Pro toho, kdo má baterii a chytrou správu, je to příležitost. Pro toho, kdo má jen panel a standardní smlouvu bez dynamického tarifu, jsou to ušlé peníze.
Dubnový rekord byl hezký. Co uděláte s červnovými přebytky — to záleží jen na vás.