Gazprom loni díky silnějšímu rublu zvýšil zisk o sedm procent, tržby ale klesly
Gazprom a proměny evropské energetiky: co to znamená pro české domácnosti
Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil za rok 2025 čistý zisk ve výši 1,44 bilionu rublů, což představuje meziroční nárůst o sedm procent. Paradoxně k tomu nedošlo díky vyšším prodejům — tržby společnosti naopak klesly o přibližně čtyři procenta na 9,87 bilionu rublů. Za růstem zisku stojí především posílení ruského rublu vůči dolaru a euru, které snížilo náklady na zahraniční závazky a kurzové ztráty.
Pro evropský energetický trh má tento vývoj zcela konkrétní důsledky. Gazprom již není dominantním dodavatelem plynu do Evropy — jeho podíl na evropském trhu klesl z někdejších 35–40 % na zhruba 15 %. Evropa úspěšně diverzifikovala zdroje směrem k LNG z USA, Kataru a Norska, a současně masivně investuje do obnovitelných zdrojů a úložišť energie.
Elektřiny je moc, úložišť málo
Současný evropský energetický trh čelí situaci, kterou by ještě před pěti lety málokdo předpovídal. Instalovaný výkon solárních a větrných elektráren roste tak rychle, že v jarních a letních měsících dochází k pravidelnému přebytku výroby. Velkoobchodní ceny elektřiny na spotových trzích opakovaně padají do záporných hodnot — podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) dosáhly v dubnu 2026 průměrné denní ceny na české burze hodnot pod 30 EUR/MWh, což je nejméně za poslední tři roky.
Problém je zřejmý: elektřinu umíme vyrábět, ale neumíme ji efektivně skladovat. Bateriová úložiště v Česku mají celkovou instalovanou kapacitu přibližně 350 MWh, zatímco denní spotřeba se pohybuje kolem 150 GWh. To znamená, že úložiště pokryjí méně než 0,3 % denní spotřeby. Bez masivních investic do skladování zůstane přebytková energie nevyužitá.
Chorvatsko ukazuje směr: AI datová centra jako odběratel přebytků
Zajímavou odpověď na otázku „kam s přebytečnou elektřinou" nabízí projekt v Chorvatsku. Země plánuje výstavbu AI datového centra za 50 miliard eur, které má splňovat nejmodernější standardy energetické efektivity. Datová centra patří mezi největší konzumenty elektřiny na světě — jediné hyperscale centrum spotřebuje 50–100 MW nepřetržitě, což odpovídá spotřebě středně velkého města.
Propojení přebytků obnovitelné energie s flexibilní poptávkou datových center je logický krok. Výpočetní úlohy umělé inteligence lze do značné míry časově posouvat — trénink modelů může běžet v hodinách nejlevnější elektřiny. Tento princip flexibilní spotřeby bude klíčový pro stabilitu celé evropské sítě.
Co to znamená pro české domácnosti a firmy
Klesající velkoobchodní ceny elektřiny by se měly postupně promítnout do koncových cen pro odběratele. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) tvoří silová složka elektřiny přibližně 40–45 % celkové ceny pro domácnosti. Při poklesu velkoobchodních cen o 20 % tak může domácnost s roční spotřebou 3 500 kWh ušetřit zhruba 2 000–3 000 Kč ročně.
Jenže čistě čekat na pokles regulovaných cen není optimální strategie. Aktivní přístup k energetice přináší výrazně vyšší úspory.
Praktické tipy: jak využít éru levné elektřiny
1. Fotovoltaika s baterií se stále vyplatí
I při nižších výkupních cenách je vlastní spotřeba vyrobené elektřiny ekonomicky výhodná. Střešní FVE o výkonu 8 kWp s baterií 10 kWh vyjde dnes na přibližně 350 000 Kč po dotaci. Při vlastní spotřebě 70 % vyrobené energie a ceně elektřiny 6 Kč/kWh je roční úspora kolem 28 000 Kč. Návratnost se tak pohybuje mezi 11–13 lety, přičemž životnost panelů přesahuje 25 let.
2. Sdílení elektřiny jako nástroj optimalizace
Od roku 2025 umožňuje česká legislativa komunitní sdílení elektřiny. Pokud vaše FVE v poledne vyrábí přebytek, který nevyužijete, můžete ho sdílet se sousedem, firmou nebo komunitou. Platformy jako Smart Energy Share propojují výrobce a odběratele a umožňují efektivně využít každou vyrobenou kilowatthodinu. Místo přebytku prodaného za minimální výkupní cenu tak získáte reálnou hodnotu své energie.
3. Přesuňte spotřebu do levných hodin
Chytré řízení spotřeby není jen pro průmysl. Automatické spouštění bojleru, pračky nebo nabíjení elektromobilu v hodinách nejnižších spotových cen může ušetřit 15–25 % nákladů na elektřinu. Dvoutarifní sazba D25d nebo D26d v kombinaci s chytrým měřením je prvním krokem.
4. Tepelné čerpadlo místo plynu
S poklesem cen elektřiny a nejistotou kolem dodávek plynu — jak ukazuje i situace Gazpromu — roste výhodnost tepelných čerpadel. Moderní vzduch-voda tepelné čerpadlo s COP 4,0 spotřebuje na vytápění rodinného domu přibližně 4 000 kWh ročně. Při ceně elektřiny 4 Kč/kWh (dvoutarif) jde o 16 000 Kč ročně, zatímco plynový kotel při stejné tepelné potřebě stojí 35 000–40 000 Kč.
Výhled: kam směřuje evropská energetika
Trend je jednoznačný — Evropa se odpoutává od závislosti na ruském plynu a přechází k decentralizované energetice založené na obnovitelných zdrojích. Gazprom sice vykazuje účetní zisky, ale jeho strategická pozice slábne. Evropská komise počítá s tím, že do roku 2030 pokryje 45 % spotřeby z obnovitelných zdrojů.
Pro Česko to znamená několik věcí. Zaprvé, ceny elektřiny budou stále volatilnější — s častějšími výkyvy mezi extrémně levnými a dražšími hodinami. Zadruhé, význam flexibility a skladování poroste. A zatřetí, pasivní odběratel bude připlácet za neefektivitu systému, zatímco aktivní prosumer bude profitovat.
Bateriová úložiště, chytré sítě a komunitní energetika nejsou vzdálená budoucnost. Jsou to nástroje, které jsou dostupné dnes a které v příštích letech rozhodnou o tom, kdo bude platit za energii méně a kdo více.
Závěr: jednejte teď, než se pravidla změní
Éra levné přebytkové elektřiny je příležitost, která nebude trvat věčně. Jakmile se dobudují úložiště a vzroste flexibilní poptávka, ceny se stabilizují na vyšší úrovni. Kdo investuje do vlastní výroby, skladování a chytrého řízení spotřeby dnes, zajistí si nižší náklady na desetiletí dopředu.
Začněte jednoduše: porovnejte svůj tarif s aktuálními nabídkami, zvažte fotovoltaiku, prozkoumejte možnosti sdílení energie ve svém okolí. Každá kilowatthodina, kterou vyrobíte a spotřebujete sami, je kilowatthodina, za kterou neplatíte nikomu.