Zestátnění ČEZ je špatná myšlenka, nevíme proč, kritizují exministři Stanjura i Pilný

Zestátnění ČEZ za stovky miliard? Exministři jsou proti. Tady je návod, jak snížit fakturu bez politiky

Stát už ČEZ jednou vlastnil. Pak ho částečně prodal. A teď se mluví o tom, že by si ho stát chtěl koupit zpátky. Jako když vrátíte košili, která vám nesedí, a pak si ji objednáte znovu v jiné barvě. Jenže tahle košile stojí stovky miliard korun. A platit ji budeme všichni. Bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura a Ivan Pilný se shodli na jednom: zestátnění ČEZ je špatný nápad. A jejich varování bychom neměli odkládat jen proto, že zrovna nepatří k aktuální vládě. V energetice totiž platí jednoduché pravidlo: každá velká politická rošáda nakonec dopadne na účet domácností a firem. My se proto podíváme na to, proč se exministři staví proti, a hlavně: co můžete udělat vy, abyste na tom neprodělali.

Zestátnění není zadarmo, i když to tak zní

Stát už dnes vlastní v ČEZu většinový podíl. Přesněji řečeno, ministerstvo financí drží zhruba 70 procent akcií. Zbytek obíhá na burze a vlastní ho drobní i velcí investoři. Zestátnění v praxi znamená, že by stát odkoupil zbývající akcie od soukromých vlastníků. Jenže nic není zadarmo. Odhady ceny se liší, ale mluví se o desítkách až stovkách miliard korun. A to jsou peníze, které stát někde sežene. Buď si je půjčí, nebo je vezme jinde. V obou případech to znamená vyšší zadlužení nebo méně peněz na jiné věci.

A tady je první problém, na který upozorňují Stanjura s Pilným. Za stovky miliard by se dalo postavit obrovské množství nových zdrojů, modernizovat rozvodné sítě nebo podpořit bateriová úložiště. Místo toho by šly peníze na to, aby stát získal firmu, kterou už vlastně většinově ovládá. To je jako kupovat si celý dům, když už v něm bydlíte a máte klíče od obýváku. Logika je vágní a ekonomický přínos nejasný. A co je horší, stát by se zadlužil za něco, co mu cenu elektřiny pro běžného člověka nesníží.

Pokud chcete vidět, jak se dají tyto prostředky využít jinak, podívejte se na možnosti, které nabízí energetické poradenství. Profesionální analýza často odhalí úspory, o kterých státní strategie vůbec neuvažuje.

Co říkají Stanjura s Pilným a proč to stojí za poslechnutí

Zbyněk Stanjura a Ivan Pilný nejsou žádní zelení idealisté. Oba jsou zkušení politici, kteří seděli ve vládě a znají hospodaření státu zevnitř. Když se shodnou na tom, že něco je špatně, stojí to za pozornost. Stanjura upozornil, že zestátnění by znamenalo obrovské finanční riziko a oslabení transparentnosti firmy. Pilný zase varoval před tím, že ČEZ by se mohl stát politickým nástrojem, kde by se o investicích rozhodovalo podle volebních cyklů, ne podle ekonomiky.

A tady je jádro pudla. ČEZ je dnes obchodní společností, která musí myslet na zisk a dlouhodobou udržitelnost. Pokud by se stal plně státním, mohly by začít přicházet tlaky na to, aby držel ceny nízko, zaměstnával navíc, investoval do projektů, které politicky vypadají dobře, ale ekonomicky nedávají smysl. To by nakonec vedlo k oslabení firmy, a když firma oslabí, platí to spotřebitelé vyššími cenami nebo horší službou.

Oba exministři také zdůraznili, že není jasné, jaký problém vlastně zestátnění řeší. Stát už ČEZ ovládá. Ceny elektřiny nejsou v jeho moci nastavit tak, jak by se líbilo voličům. Takže co by vlastně přineslo? Symbolem. A symboly jsou drahé.

Více o tom, jak politická rozhodnutí ovlivňují trh s energiemi, najdete na portálu oEnergetice.cz.

Proč zestátnění automaticky nezlevní elektřinu

Toto je klíčová věc, která se v debatě často ztrácí. Zestátnění ČEZ nemusí znamenat nižší účty za elektřinu. Cena silové elektřiny pro domácnosti a firmy se totiž neodvíjí od toho, kdo je na vrcholu akcionářské struktury. Spotová cena elektřiny se formuje na evropských trzích podle principu marginalní ceny. To znamená, že cenu určuje nejdražší zdroj, který je zrovna potřeba zapnout, aby byla pokryta poptávka. A ČEZ, ať už ho vlastní stát ze 70 nebo 100 procent, na tom principu nic nezmění.

Regulovaná část ceny, tedy distribuce a přenos, je v kompetenci Energetického regulačního úřadu. I tady stát nemůže jen tak říct: od zítřka bude levněji. Distributorům musí pokrýt náklady, jinak zbankrotují. A státní pokladna by nakonec ty škody platila tak jako tak.

Aktuální cena elektřiny na burze se navíc pohybuje v závislosti na počasí, plynu, uhlí a dostupnosti jaderných bloků. V létě 2026 jsme viděli dny, kdy cena klesla pod hranici 50 eur za megawatthodinu, ale i dny, kdy se vyšplhala výrazně výš. Tyto výkyvy neřeší vlastnická struktura ČEZ, ale chytře nastavená spotřeba, vlastní výroba a flexibilita. Aktuální data najdete na stránce spotové ceny elektřiny.

Lepší cesta: vlastní výroba, sdílení a flexibilita

Když politici hážou kostkou o budoucnosti ČEZ, domácnosti a firmy nemusí jen přihlížet. Existuje reálná alternativa, která snižuje závislost na velkých hráčích a na politických rozhodnutích. Jsou to obnovitelné zdroje energie, bateriová úložiště, flexibilita spotřeby a sdílení elektřiny.

Fotovoltaika na střeše už dnes není věcí ekologického přesvědčení, ale čistou ekonomikou. Investice se často vrátí do sedmi až deseti let. S baterií je to ještě lepší, protože můžete uložit přebytky z léta a použít je v zimě. A pokud máte větší firmu nebo obec, můžete využít sdílení elektřiny, které umožňuje přenášet přebytky mezi uživateli v rámci jedné lokalality nebo skupiny.

Pro domácnosti to znamená, že se můžete stát částečně soběstačnými. Pro firmy to znamená stabilnější náklady a menší citlivost na výkyvy burzy. Pro obce to znamená nový zdroj příjmů a energetickou bezpečnost. Žádná velká politická reforma vám tohle nenabídne. Nabídne to ale chytrá platforma a správně nastavená strategie. Na platforma SmartEnergyShare najdete nástroje pro domácnosti, firmy i obce.

Konkrétní čísla závisí na spotřebě a lokalitě, ale reálné úspory se často pohybují v desítkách procent ročních nákladů za elektřinu. A to už není marginální záležitost, o které se vyplatí přemýšlet jen v neděli odpoledne.

Energetické poradenství jako prevence před politickými zvraty

Každá velká změna ve vlastnictví ČEZ znamená jedno: nejistotu. Nebudeme vědět, jak se změní investiční plány, jak dlouho potrvá transformace, jestli se nezpomalí výstavba nových zdrojů. A v nejistotě nejvíc trpí ti, kteří nemají žádný plán B. Domácnost nebo firma, která spoléhá výhradně na dodavatele a na to, že stát nějak zařídí levnější energii, je zranitelná.

Proto dává smysl investovat do vlastní energetické strategie. Energetický poradce vám řekne, jestli se vyplatí fotovoltaika, když máte střechu orientovanou na sever. Poradí s velikostí baterie, s tím, jak využít nízké spotové ceny, nebo jestli je pro vaši firmu vhodné obchodování s flexibilitou. Všechno tohle jsou konkrétní kroky, které mají měřitelný dopad. Nejsou to politické sliby, které se možná naplní za čtyři roky.

Pokud vás zajímá, jak taková analýza vypadá v praxi, mrkněte na energetické poradenství. Často stačí jedna konzultace, aby člověk zjistil, že platí zbytečně moc nebo že má na střeše zlatý důl, o kterém nevěděl.

Závěr: Politika se mění, účet zůstává

Zestátnění ČEZ je především politickým tématem. Exministři Stanjura a Pilný mají pravdu v tom, že jde o drahý a nejasný krok, který sám o sobě nezlevní elektřinu. Ale ať už se stát rozhodne jakkoli, jedno je jisté: váš účet za energie vám přijde domů i nadále. A vy na něm můžete ušetřit, i když politici zrovna debatují o tom, kdo bude sedět v představenstvu největší české energetické firmy.

Nejlepší obrana proti nejistotě je vlastní energetická soběstačnost. Fotovoltaika, baterie, sdílení elektřiny, chytrá regulace spotřeby. To jsou nástroje, které fungují bez ohledu na to, jestli je ČEZ státní, polostátní nebo soukromý. A to je zpráva, která by měla zajímat každého, kdo nechce platit za politické experimenty.

Máte vlastní zkušenost s optimalizací energií? Podělte se o ni. A pokud chcete jít hlouběji do komunitní energetiky, mrkněte na SdíleníElektriny.com nebo ElectricShare.cz.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SdileniEnergie.info komunitní energetika registrace Vice o k čemu